Paní Míla je dlouhodobě a nevyléčitelně nemocná. Žije se svou matkou, která je ve věku seniorů, a sama už má také problémy s pohybem. Díky pečovatelské službě i rodině však obě ženy mohou zůstat doma, ve svém prostředí a v okruhu svých blízkých. „Většinu dne sedím na židli, čtu, luštím a povídám si s maminkou. Někdy se po kolenou přemístím k televizi. Maminka by mě sama neuzvedla ani neudržela. Pečovatelka přichází vždy ráno, na vozíčku mě doveze do koupelny a pomůže mi s hygienou. Pak nám pomůže i s péčí o domácnost. Přes den si čteme, zastaví se za námi některý z mých tří synů nebo devíti vnoučat. Občas mě vezmou na vozíku ven, v neděli do kostela. Jsme vděčné, že i při svých hendikepech můžeme být, díky pečovatelské službě, s maminkou doma.“
Naše příběhy
Z Charkova na Valašsko: Příběh Anastázie, která vrací pomoc dál
Jsou čtyři hodiny odpoledne, ve Vsetíně hustě chumelí a devatenáctileté Anastasii začíná brigáda. V Diakonii Vsetín doučuje páťáky a šesťáky. Stejně jako ona pocházejí z Ukrajiny. Anastasiia letos maturuje a hlásí se na ekonomické vysoké školy. Svou budoucnost si plánovala jinak. Měla ji spojenou s rodným Charkovem. Vše se změnilo, když na město a na celou Ukrajinu zaútočila před čtyřmi lety ruská […]
